Zpráva Hlavní Vedoucí

V této chvíli je kapacita tábora zaplněna. Kdyby se náhodou stalo, že vaše dítě onemocní nebo z nějakého důvodu nebude moct odjet s námi, rozhodně mi to dejte vědět. Už chystáme různé věci do programu, tak ať se nesnažíme zbytečně.
Tábor je postaven, je nová kuchyně s jídelnou a jiné typy stanů. Jsou sice s podsadami, ale mají předsíňku a jinak řešené uchycení postelí a tady nám vyvstal problém. Jsou tam menší prostory k uložení věcí. Prostě tam nevlezou kufry, rozhodně ne ty velké skořepinivé s kolečkama. Nejsme majitelé základny ani vybavení a tak to nemůžeme nijak ovlivnit. Jejich děti jezdí s batohama či taškama, věci si předsunou do krabic k tomu určených a batoh zasunou pod postel. Ty kufry není kam dát.

Opět je mezi námi několik nových rodičů a spousta těch, co moje dopisy četli loni, předloni, předpředloni....a zapomněli, co v nich bylo. Takže, lehké opáčko.

"Tak, už jen necelé 3 týdny...
Těšíte se? A vaše děti? Já doufám, že jo a to je dobře.
Pro klid duše jsem vybrala tuhle pasáž, třeba zaujme.
Motám se mezi lidmi, co dělají tábory, už dlouho. Tak nějak máme společné téma. Jak pro děti i pro vedoucí (celý tým zahrnující i zdravotnici, kuchaře, pomocníky atd.) se snažíme udělat vše tak, aby jsme si to navzájem užili. Nevím, jak to mají tam, kde za tohle berou plat, nemám s takovou situací dost zkušeností. V posledních letech se hlavně z televize a novin dozvídáme, jak tam nebo onde museli zavřít tábor, protože jsou tam kritické hygienické podmínky, děcka trpí hladem a podobné věci. Neříkám, že se to někde neděje, jinak by to nenatočili. Mnoho z vás nás zná, jsme přátelé, minimálně známí někoho, kdo zná i vás, ale letos je dost nových dětí, které s námi ještě nejely a rodiče se mohou trošku bát. Jasně, já můžu plameně hovořit, že nám se nikdy nic takového stát nemůže, ale minimálně moje životní heslo je "Všechno je jednou poprvé". Nicméně, všichni, co jsme dobrovolníci, to děláme ze svých dovolených, místo pobytů u moře nebo sezení u počítače. Takže se taky snažíme, aby bylo všechno nejen po hygienické stránce v pořádku, kdyby pro nic jiného,tak i proto, že u takových táborů, jako máme my, jsou pokuty likvidační. Aspoň pro mne určitě a já za vše zodpovídám, takže si to hlídám.
Stále (a to mohu potvrdit) je dost i velkých dětí, které si po použití WC neumyjí ruce. Máme vedle kadibudek lavor s vodou a dezinfekcí, mýdlo je samozřejmostí a kolikrát děti posílám zpět, protože přece, když ta voda není z kohoutku, tak se není třeba mýt. Si myslí oni. Tohle musí znát z domu, tak je, prosím, poučte, že to je nutné.
Pár lidí se mě ptalo, co mají dělat, když ten spacák na karimatce klouže. Mě se osvědčilo brát si staré prostěradlo nebo látku o trochu širší než je karimatka. Moc to neváží a je to jak doma v posteli. Nedoporučuju ovšem takové to natahovací prostěradlo, není ho kde uchytit k pelesti.
Poslední dnešní věc je ta, že Hygiena vymyslela, že každé dítě musí mít vlastní utěrku na své nádobí, tak jim ju, prosím, přibalte.
No, doufám, že jsem vás moc nevyděsila a že chápete, že vám to píšu právě kvůli předcházení možných komplikací.
" Co se týká jídla na první svačinu, nedávejte dětem věci jako jogurt nebo co se lehce zkazí. Nápoje nesycené, neb to za prvé nedovoluje hygiena a za druhé v horku to pění a bouchá."

Možná to nebylo jasně formulované, za což se omlouvám. Takže vysvětlím.

Proto neděláme svačinu, ubytováváme se, seznamujeme a je dřívější večeře. Což jsou párky. Asi to není nejzdravější, ale i kuchyně jede zárověň s námi a vystřídá se s předchozím turnusem. Tudíž ...prostě tak.
Takže, to je dnes vše, a ještě se ozvu s Táborovým řádem nebo, kdyby byla nějaká změna, nebo, kdyby někdo poslal dotaz a mohlo by vás to zajímat všechny. 
Lenočka
P.S. a klidně se ptejte, raději se dvakrát zeptat než udělat něco špatně.

A kdo neví, jak se pozná správná velikost pláštěnky nebo proč má mít dítě větší boty... dejte vědět, zaspamuju. 😁😉😂Mějte se fajn, už se těšíme a doufáme, že naše/vaše děti také.